5G: internet věcí i chytrá města budoucnosti

Možnosti uplatnění 5G technologie v  praktickém životě  – počínaje průmyslovými provozy, podporou automatizace a robotizace, ale také v dopravě a jejím řízení, což se týká zatím stále do značné míry futuristické představy o masovém rozšíření autonomních vozidel, prezentoval na pražské odborné konferenci v  Poslanecké sněmovně „5G: bezpečnost, prosperita“, náměstek ministra průmyslu, Ing. Petr Očko. Technologie slibuje přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Nakonec, byť to běžného člověka možná bude zajímat v  první řadě, se jedná o tzv. internet věcí – od komunikačních sítí tzv. chytrých měst po jednotlivou domácnost a  její fungování po technické stránce, ale také třeba zábavu a využívání volného času. Jako zástupce státu představil Petr Očko programy, které Ministerstvo průmyslu a  obchodu (MPO) uskutečňuje a chystá. Nejdál je zřejmě sama strategická vize o implementaci a rozvoji sítí 5G, vypracovaná ministerstvem ve spolupráci s  relevantními orgány státní správy při akceptaci připomínek relevantních operátorů mobilních sítí. Vize byla předložena do mezirezortního připomínkového řízení počátkem října a do konce listopadu 2019 bude předložena vládě ke schválení. Podstatným dalším krokem, plánovaným už na rok 2020, je realizace aukce kmitočtů pro 5G komunikaci, což bude nepochybně zajímavé jak technicky, tak investičně, protože sítě s takto vysokou kapacitou vyžadují víceméně komplet doprovodnou logistiku, která zasáhne především stavebně do života měst a regionů. MPO plánuje výběr pěti testovacích Smart Cities, v nichž se přednosti i  rizika technologií vyzkouší, tedy jakýsi pilotní či vzorový projekt.

Ambiciózní plán

Časový plán alokace kmitočtů je na první pohled ambiciózní. V roce 2025 má být dosaženo pokrytí 100  % rozsahu vybraných úseků železničních a  silničních koridorů, 95 procent katastrálního území každého města nad 50 000 obyvatel, což znamená pokrytí 70 procent obyvatel České republiky. A už roku 2030 se očekává pokrytí 99 % obyvatel každého okresu ČR a  90 procent území každého okresu ČR.

Nezbytná nutnost mezinárodní koordinace

Celá příprava k tomu všemu ovšem není nikterak levnou záležitostí. MPO ústy svého náměstka představilo dva programy, nejprve program Trend, v němž bude rozděleno 10 mld. Kč na projekty průmyslového výzkumu v  trendujících oblastech, a  pak program Country for the Future (6,1 mld. Kč), který podpoří rozvoj Start-up a  spin-off prostředí, podporu digitální transformace průmyslu a  podpor aplikovaného výzkumu oblastech rozvoje moderních technologií. To vše se odehrává nezbytně v  mezinárodním prostředí. Už z  běžných technologií, jakými byly analogové a dnes jsou digitální kmitočtové sítě pro rozhlasové a  televizní vysílání (a to je vůči 5G asi jako koloběžka vůči mercedesu), víme, že tyto sítě je z mnoha důvodů nutné mezinárodně koordinovat. V případě 5G k tomu přistupují mnohem sofistikovanější a také komplikovanější důvody a cíle. Evropský Akční plán 5G pro Evropu má zajistit koordinovaný přístup k  řešení sítí 5G v jednotlivých zemích a navzájem, podporu včasného zavádění sítí 5G ve velkých městských aglomeracích a  podél významných dopravních cest či podporu celoevropského testování mezi více zainteresovanými subjekty. Standardy pro sítě 5G definuje a  schvaluje Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).

Bartošek: informace ve firmách stojí frontu

„Téma zavádění vysokorychlostního internetu u  nás je veskrze aktuální. Už v lednu příštího roku má odstartovat aukce nových kmitočtů. Český telekomunikační úřad předpokládá, jak vstup nového plnohodnotného čtvrtého mobilního operátora, tak i to, že stát prodejem nových frekvencí získá do státního rozpočtu nejméně 6,3 miliardy korun. Bylo by dobré zvýšit na tomto poli konkurenceschopnost a  potenciálně snížit ceny pro koncové uživatele. Současně také získat zdroj peněz, které mohou sloužit městům a obcím pro dobudování nezbytné místní infrastruktury,“ řekl Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a  člen bezpečnostního výboru Sněmovny tako uvedl odbornou konferenci „5G: bezpečnost a  prosperita“ v dolní komoře Parlamentu.

Informační dálnice stojí?

Současně Bartošek dodal, že už dnes odborníci ČVUT hovoří o tom, že především ve velkých firmách „stojí informace ve frontě“. Je proto podle něj nezbytné, aby rozšiřování vysokorychlostního internetu nebránily žádné zbytečné byrokratické překážky a Česko udrželo s  ostatní evropskými zeměmi krok. Využití těchto sítí se projeví jak zrychlením technologických dějů v průmyslu, tak i  veřejné a  osobní dopravy, v zemědělství i obraně.

5G i pro menší obce

5G sítě mohou a  měly by umožnit to, aby se zkrátila cesta od výroby produktu či služby ke konečnému spotřebiteli na minimum. To znamená, že i menší obce budou muset získat v  rámci celorepublikového budování těchto jistí jistou míru nezávislosti.

Bezpečnost prioritou

„Jako jeden z  nejdůležitějších bodů,“ zdůraznil na konferenci poslanec Bartošek, „považuji tlak na bezpečnost této kritické datové infrastruktury. Informace jsou už dnes velmi cenným zbožím. Je nepřípustné, aby byla ohrožena osobní data občanů České republiky, aby docházelo k  jejich nezákonnému shromažďování a obchodování s nimi. Právě obrana a předcházení hybridním hrozbám je jedním z hlavních úkolů při rozvoji sítí vysokorychlostního internetu,“ zakončil Bartošek.

Smartphony před Vánocemi terčem kyberzločinců

Na průměrnou organizaci v České republice připadá zhruba 640 kyberútoků za týden, celosvětový průměr je přitom 594 útoků, vyplývá to z analýzy výzkumného týmu Check Point Research. Zajímavý je také žebříček zemí, které jsou nejčastějším zdrojem kyberhrozeb pro české organizace. Za posledních 6  měsíců pocházejí hrozby pro ČR nejčastěji právě z  České republiky (29 %). Následují Spojené státy (28 %), Irsko (20 %), Německo (7 %), Nizozemsko (5 %), Spojené království (2  %) a  ostatní země (8 %). Když se podíváme na škodlivé soubory, tak ty jsou v  ČR nejčastěji distribuované prostřednictvím webových stránek (92  %). Prostřednictvím e-mailů distribuují útočníci pouze 8 % škodlivých souborů. Naopak ve světě je přes webové stránky distribuováno jen 63  % škodlivých souborů a 37 % připutuje e-mailem.

Pozor na.exe a nové formáty dokumentů

Škodlivé soubory distribuované v e-mailech jsou nejčastěji soubory s  koncovkou.exe (přes 50  %), škodlivé soubory s  koncovkou.rtf tvoří 15  % a. doc zhruba 10  %. Celosvětově nejsou rozdíly tak výrazné.exe tvoří 29 % škodlivých souborů distribuovaných e-maily.doc přibližně 19  % a.rtf 13  %. U škodlivých kódů distribuovaných prostřednictvím webových stránek je situace ještě jednoznačnější, zejména v České republice, kde 99  % takových souborů má koncovku. pdf. Naopak ve světě 71  % škodlivých souborů má koncovku.dll, 10 %.exe a následují další formáty. Dokládají to analýzy výzkumného týmu Check Point Research.

Smartphony v ohrožení

Útoky mobilního malwaru jsou nebezpečným trendem ve světě i  v  České republice, což ukazují dlouhodobé statistiky. Mobilní útoky dopadají zhruba na 20 procent organizací. Poslední zářijový týden sice došlo k poklesu (v ČR o 9 a ve světě o 6 procentních bodů), ale v budoucnu můžeme očekávat opět vzestup těchto hrozeb. A s blížícími se svátky a  nákupy z  mobilních zařízení se budou kyberzločinci zaměřovat i tímto směrem stále častěji.

Botnety ohrožují ČR

Co se týče botnetů, což je v  informatice o  označení pro softwarové agenty nebo pro internetové roboty, které fungují autonomně nebo automaticky, tak v České republice je jejich aktivita dlouhodobě výrazně nad celosvětovým průměrem. Křivka přesto kopíruje globální trend. První tři týdny v  letošním září se počet organizací ovlivněných útoky botnetů více než zdvojnásobil, ale závěr září už se nesl v klesajícím duchu.

Článek v deníku právo