Hospodářská komora: nižší poplatky za sítě ve městech a obcích

Zavádění komunikačních digitálních technologií 5G v České republice je nutné budovat v návaznosti na evropskou koordinaci, zaznělo mimo jiné na konferenci začátkem listopadu v  Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s názvem „5G: bezpečnost, prosperita“. Na této akci vystoupila také členka představenstva a  předsedkyně Sekce IT a  telekomunikací Hospodářské komory Ing. Hana Továrková.

Rychlý přenos dat

Její příspěvek, jakkoli hleděl směrem do budoucnosti, byl i dosti realistický vůči dnešnímu stavu. Už jsme v  předchozích článcích o konferenci psali, že jde – státu, zainteresovaným podnikatelům i koncovým uživatelům 5G – jak o dosažení možnosti podstatně rychlejší komunikace mezi systémy i  jednotlivci, tak markantního zvýšení množství takto komunikovaných dat, a také rychlosti jejich přenosu. K tomu všemi je zapotřebí podstoupit značné množství úředních procedur.

Zrychlení staveb

Nejprve stavebních – jak připomněla Hana Továrková, třeba v Praze trvá povolovací stavební řízení minimálně tři roky, a to je v přímém protikladu ke smyslu snažení o  oživení nové technologie. Uvedla také, že by stát měl využít nově zřizované liniové stavby  – železniční, silniční a  dálniční síť  – k  výstavbě sítí elektronických komunikací. Rychlejšímu rozvoji vysokorychlostního internetu podle Továrkové také přispěje zásadní snížení výše úplaty za zřizování služebností pro umístění vedení veřejné komunikační sítě na pozemcích státu a územních samospráv.

Transparentní aukce kmitočtů

Co tedy „erár“, tedy stát případně následně municipality mohou? Předně postarat se o  přijetí novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v  rámci implementace směrnice o evropském kodexu pro elektronické komunikace. Poté uspořádat co možná transparentní aukci práv k  využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací v  kmitočtových pásmech 700 MHz a 3400 – 3600 MHz. Následně či raději souběžně přijmout nový Národní plán rozvoje digitální infrastruktury v  ČR, což se neobejde bez rekodifikace stavebního práva. A také realizaci Akčního plánu 2.0 k provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a  výstavby sítí elektronických komunikací.

Registr staveb

Co si pod tím názvem představit? Jednoduše řečeno vytvořit registr plánovaných stavebních akcí, propojit jejich realizaci s  implementovanými spojeními pro internet (optické sítě atd.), a  konečně, a  to není nepodstatné, snížit poplatky za zřizování sítí ve městech a obcích.
O  technologii 5G se vedou různé, odborné i laické rozpravy. Jak to ale obvykle bývá, všemu může nejlépe zabránit či uškodit onen pověstný úřední šiml. Pomohou přísliby, které 5G nabízí, k jeho zkrocení? To zřejmě poznáme už brzy. Neboť, jak se říká, „času je málo a voda stoupá“.

Digitální ekonomika

Spolehlivá a kvalitní vysokokapacitní infrastruktura elektronických komunikací v  České republice podpoří Průmysl 4.0 a  koncept chytrých měst, tedy Smart Cities. Jde víceméně o nutnost v souvislosti s rozvojem digitální ekonomiky a  informační společnosti jako takové. Při zavádění vysokorychlostních sítí je třeba zohlednit i  regionální specifika. Mimo jiné fakt, že existují oblasti s  nízkou ekonomickou atraktivitou, často řídce osídlené malé obce. V nich zpravidla nefunguje klasický byznysový model, i  zde lidé mají samozřejmě nárok a  očekávají moderní služby 21. století. Bez nich se totiž stěhují jinam a venkov se tak vylidňuje.

Superinternet 6G má být už na dohled

Možnostmi sítí 6G, které by měly teoreticky nabídnout výrazně vyšší rychlost stahování oproti 5G, se už zabývají čínská Huawei nebo jihokorejský Samsung. A to přesto, že nová technologie přijde až okolo roku 2030. Co to znamená pro běžné uživatele a  jak by měla 6G fungovat ve srovnání s předchůdci?
5G je nový telekomunikační standard pro mobilní sítě, který po technické stránce zásadně předčí předešlé generace. Brouzdání po internetu je díky němu rychlejší a  odezva nižší, což usnadňuje spárování a  výměnu dat v  rámci takzvaného internetu věcí, neboli vzájemně propojených zařízení, jako jsou domácí spotřebiče. Pomoci by pátá generace měla také v  oblasti autonomního řízení.

4G už nestačí

Současná nejpoužívanější síť 4G se ve větším měřítku prosadila kolem roku 2009, její přenosová rychlost dat se v  praxi pohybuje přibližně na 15 megabajtech za sekundu. 5G, s  jejímž masovějším nasazením se ve světě počítá na příští rok, to navýší na hodnoty přesahující tisíc megabajtů za sekundu. 5G se dostává i  přímo do mobilních telefonů. Výrobci Samsung, Motorola a další už představili přístroje s touto technologií kompatibilní.

6G: až 142 hod. videa se stáhne za sekundu

Co slibuje 6G? Podle Mahyara Shirvanimoghaddama, experta na bezdrátové komunikace z Univerzity v Sydney, by sítě 6G mohly dosahovat rychlostí v  řádech tisíců gigabajtů za sekundu. Pro americkou televizi ABC přirovnal, že na sítích šesté generace by si uživatel mohl za jednu vteřinu stáhnout 142 hodin videa v nejvyšší kvalitě z  internetové televize Netflix. Zahraniční Huawei už podepsala 50 kontraktů na budování 5G sítí. Navzdory nátlaku USA poráží Nokii i Ericsson. Shirvanimoghaddam navíc do budoucna očekává mnohem vyšší využití cloudových služeb, na něž se bude spoléhat mnohem více zařízení. „5G jednoduše nebude schopné tohle poskytnout, a  proto se budeme muset posunout k  6G,“ míní. Počítá se také s vyšší stabilitou připojení a snížením prodlevy

Huawei je napřed

„Souběžně pracujeme na 5G i  6G, takže jsme s  6G vlastně začali už před dlouhou dobou,“ nechal se v záři slyšet generální ředitel Huawei Žen Čeng-fej. Vývoj technologie je podle něj nicméně v počátcích, její nasazování v praxi je prý vzdáleno ještě zhruba dekádu. Huawei pracuje i na technologii 5G pro automobily. Na trhu dálkově ovládaných nákladních automobilů pomocí 5G se snaží prosadit Scania a Ericsson. Do sítí šesté generace se pustili také výzkumníci z univerzity Virginia Tech nebo firma LG. Podle Shirvanimoghaddama je přirozené, že první společnosti už začínají sítě 6G vyvíjet. Firmy však ještě budou muset zapracovat na záležitostech jako design procesorů v  budoucích zařízeních nebo napájení. „Musíme vymyslet udržitelný způsob, jak všechny ty přístroje pohánět, jinak si spálíme Zemi,“ řekl expert. V tuzemsku je ovšem poměrně v nedohlednu i nasazení reálně využitelného 5G. V  současné době se teprve chystá aukce kmitočtů, které jsou pro 5G pásmo potřeba. Až poté se mohou začít stavět nové vysílače nebo aktualizovat ty stávající. Úspěšní držitelé by měli frekvence získat v polovině příštího roku.

První dražby kmitočtů 5G už v lednu 2020

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zahájil veřejnou konzultaci podmínek chystané aukce, v  níž si zájemci rozdělí volné kmitočty v  pásmech 700 MHz a  3,5 GHz. Vydražené bloky budou technologicky neutrální, ale předpokládá se, že jej firmy využijí pro vybudování 5G sítí. ČTÚ i do finálního znění protlačil výhodu pro potenciálního čtvrtého operátora. Konzultace potrvá měsíc, na podzim bude oficiálně vyhlášeno výběrové řízení a  samotná aukce by měla odstartovat v lednu 2020 tak, aby do dubna byly kmitočty již rozdělené. Využívat se nicméně budou moci až do července, jakmile je uvolní televize DVB-T. Do státní pokladny poputuje minimálně 6,3 miliardy korun, tolik činí vyvolávací cena všech kmitočtů.

Vznikne čtvrtý operátor?

Na dlouhé roky bude tato aukce poslední nadějí, že v Česku vznikne plnohodnotný čtvrtý operátor. Vzhledem k  silné konkurenci a  vysokým počátečním nákladům to nebude mít jednoduché, ale teoretická možnost tady je. Pásmo 700 MHz totiž jako jediné z  těch, které se budou v  dohledné době dražit, umožňuje relativně snadno pokrýt celou republiku sítí, která nabídne dostatečnou propustnost i  pro náročné mobilní služby. ČTÚ draží pásmo o šířce 2x 30 MHz, rozdělené do čtyř bloků. Ten první (2x 10 MHz) je vyhrazený pro nováčky, tj. kohokoliv kromě O2, T-Mobilu a  Vodafonu. Další bloky, dva 2x 5 MHz a  jeden 2x 10 MHz už pak mohou získat i současní operátoři. Zároveň platí, že pokud se do prvního kola aukce nepřihlásí žádný nováček, o  vyhrazený blok bude moci soutěžit i  současná trojice. A naopak nováček by mohl získat dalších 5 MHz v  případě, že se prvního kola nezúčastní dostatek stávajících operátorů (což je velmi nepravděpodobné). Vyhrazený blok pro nováčka má vyvolávací cenu 1,72 miliardy korun, dva pětimegahertzové bloky začnou na 860 milionech a  poslední velký blok bude za 1,55 miliardy.

Závazky a rychlost výstavby

Současní operátoři, kteří vydraží část pásma 700 MHz, budou muset povinně poskytovat národní roaming případnému novému operátorovi. Závazek potrvá 6 let od přidělení kmitočtů, nováček si přístup k 2G, 3G a  LTE sítím konkurenta bude muset říct do tří let. Zároveň musí sám pokrývat alespoň 20 procent populace. Operátorům ale nic nebrání domluvit se na spolupráci, když ještě nováček nebude mít toto pokrytí splněno. V každém případně musí stávající operátoři jednat s  nováčky férově a nediskriminačně.

Článek v deníku právo