Modré světlo ovlivňuje biorytmy lidí i zvířat

Známé pravdy prokázaly vědecké výzkumy, ví se, že v pozadí stojí hormony. Spánek vyvolává a ovlivňuje melatonin, aktivitu a bdělost naopak stimuluje serotonin. A jejich tvorbu ovlivňuje právě světlo. Bylo prokázáno, že tvorbu obou hormonů ovlivňuje jedna jeho barevná složka, konkrétně modré světlo o vlnové délce 446 – 477 nm. V průběhu dne dochází postupně k úbytku modré složky z denního světla, což brzdí tvorbu serotoninu a začíná s večerem aktivovat vyměšování melatoninu. Lidský organismus se pozvolna připravuje na spánek. Používáme-li k prodloužení dne umělé světlo obsahující modrou barvu, tuto fázi oddalujeme a snižujeme si celkové množství melatoninu, což může způsobovat nespavost, ale i závažnější zdravotní problémy.

Není světlo jako světlo

Zdroje světla je třeba volit podle účelu jejich použití. Vhodným příkladem je koupelna. Ráno, když se potřebujeme co nejrychleji probrat a zlikvidovat poslední zbytky melatoninu v organismu (zejména v zimním období, kdy se vstává před rozedněním), můžeme použít bílé světlo např. ze zářivky nebo LED osvětlení. Naopak večer před spaním, kdy potřebujeme vyloučit modrou složku ze světla, měli bychom použít osvětlení s klasickou nebo halogenovou žárovkou vybavené stmívačem, pomocí něhož si podle potřeby snížíme světelný výkon. Stejné osvětlení bychom pak měli použít i v ložnici. Z praktického důvodu by se v ložnicích vůbec nemělo instalovat LED osvětlení s bílým světlem, jasné bílé světlo, které se co nejvíce přibližuje tomu dennímu, patří k pracovním činnostem.

Sviťme v souladu s přírodou

Důležitým faktorem při výběru vhodného zdroje pro práci nebo pro relaxaci je podíl modré složky v barevném spektru vyzařovaného světla. Z tohoto hlediska je rozhodujícím parametrem teplota chromatičnosti neboli barevná teplota (Kelvin – K), která charakterizuje zastoupení jednotlivých barevných složek v celém spektru viditelného světla. Zapamatujme si: "teplé“ (žluté až načervenalé) světlo s nízkým podílem modré složky nebo "studené“ (namodralé) světlo s vysokým podílem modré složky. Barevná teplota denního světla se v průběhu dne mění od zhruba 1.800 K při východu slunce přes zhruba 6.000 K v poledne a opět klesá k 1800 K při západu slunce. Tímto jednoduchým pravidlem bychom se měli řídit také při volbě vhodných zdrojů umělého světla podle jejich účelu.