Obce mohou žádat miliony na šetrnější lampy. Stát chce chránit nebe před světelným smogem

Nákup energeticky šetrnějších a vhodněji svítících lamp podpoří ministerstvo životního prostředí spolu s resortem průmyslu a obchodu. Nové lampy by měly být úspornější, směřovat světlo dolů, a nikoliv k obloze a neobsahovat modrou složku záření, která má na biorytmy největší vliv.

Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové se ze 120 milionů korun, které ministerstva rozdělí v dotacích, vymění přes 60 tisíc lamp do konce roku 2021. Obce díky vhodnějšímu osvětlení ušetří kolem 30 milionů korun. „Kdybychom vyměnili osvětlení v celé České Republice, tak by úspory byly zhruba 2 miliardy ročně,“ upozornila ministryně.

„Ideální osvětlení je takové, které nesvítí nahoru nebo do stran, ale skutečně jen tam, kam má,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Šetrnost k prostředí spočívá podle něj i v omezení doby osvětlení na dobu skutečně nutnou.

Peníze podpoří jen ty projekty, které budou mít přijatelnou míru světelného znečištění. „Technicky to lze vyjádřit v parametru teploty chromatičnosti. Budou tedy zvýhodněny žádosti, které v celkovém rekonstruovaném úseku osadí svítidla s teplotou chromatičnosti maximálně 2700 K (kelvinů) a se zaměřením do dolního poloprostoru,“ uvedla ministerstva.

Zájem o výměnu osvětlení podle Brabce mají obce už nyní, ministerstvo zaznamenalo předběžné dotazy. Při velkém zájmu bude podle něj úřad jednat o možném navýšení určené částky. Jedna obec může požádat nanejvýš o dva miliony korun, dotace pokryje 50 procent nákladů. Doposud stát přispíval na obdobné rekonstrukce osvětlení jen těm obcím, které leží na území národních parků.

O peníze mohou obce žádat od začátku září do konce října. Ministerstva plánují v září semináře v Praze a v Olomouci, na kterých se zájemci dozvědí podrobnosti k podávání žádostí. Ke snížení světelného smogu se vláda přihlásila letos v březnu, další resorty připravují například kampaň o škodlivosti modré složky světla na zdraví či analýzu osvětlení z dopravy.

Většina peněz půjde z programu MPO s názvem Efekt, který je zaměřený zejména na energetické úspory. Konkrétně je to 90 milionů korun pro obce mimo chráněné oblasti. Naopak sídla v chráněných krajinných územích mohou žádat o peníze ze Státního fondu životního prostředí, celkem je pro ně určeno 30 milionů. „Přílohou výzvy bude konkrétní seznam,“ řekl Brabec.

„Jsme přesvědčení, že zájem bude opravdu velký. Ale chceme, aby to byly obce do 100 000 obyvatel, které ve svých rozpočtech hůře hledají peníze,“ dodal.

• Konkrétní úkoly pro různá ministerstva
• Ministerstvo vnitra: Noční klid – příliš nehlučte a příliš nesviťte
  V noci máme právo nebýt rušeni hlukem i světlem. Ministerstvo vnitra identifikovalo jako možnou kompetenci obcí regulovat světelné znečištění na svém území formou přestupku rušení nočního klidu. Ještě během tohoto roku se zavázalo zapracovat do svého „metodického doporučení k činnosti územních samosprávných celků“ do pasáže upravující místní záležitosti veřejného pořádku informaci o možnosti posouzení některých způsobů obtěžování světlem jako rušení nočního klidu. A obce si pak případné světelné přestupky budou moci řešit samy. V případě, že obtěžování světlem bude posouzeno jako rušení nočního klidu, bude možné pachateli uložit pokutu do výše deseti tisíc korun.
• Ministerstvo zdravotnictví: Lidé musí vědět, že jim noci na internetu škodí
  Snažíme se držet krok s dobou, ale málokomu dochází, že si nočním surfováním po internetu na počítači nebo telefonu ničíme zdraví. A co potom naše děti, které usínají s telefonem v ruce? Víme například, že si můžeme na přístrojích zapnout funkci „nočního režimu / night shift“, která tlumí modré světlo? Ještě letos se proto ministerstvo zdravotnictví zaměří na informační kampaň o škodlivosti modré složky světla na lidské zdraví, zejména na tzv. cirkadiální rytmy (biorytmy). Může docházet i k narušení spánkového rytmu, což se projevuje obtížným usínáním, u těžkých spánkových deprivací se dokonce mohou dostavit halucinace, paranoia nebo jiné psychické problémy. Opakované narušování temné fáze noci světlem zvyšuje významným způsobem riziko vzniku tzv. civilizačních chorob, jako jsou psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulinová rezistence nebo obezita a zejména různé formy karcinomů. Problematikou světelného znečištění se proto nově na podnět MŽP začal zabývat i Národní ústav pro duševní zdraví.
• Ministerstvo pro místní rozvoj: Nové stavby v dobrém světle
  Nově stavěné budovy by měly naplňovat parametry pro zdraví a životní prostředí šetrného osvětlení. Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor stavebního práva a zároveň instituce zastřešující stavební úřady chce umožnit těmto úřadům stanovovat podmínky správného osvětlování při povolovacích procesech pro nové stavby. Kompetence stavebních úřadů pro zahrnutí technických podmínek pro osvětlování v povolovacích procesech v současnosti v zákoně zakotvená není, proto při právní úpravě stavebního práva zahrne ministerstvo pro místní rozvoj technické požadavky na správné osvětlování (resp. barva světla určená teplotou chromatičnosti, směřování světelného toku) do příslušné vyhlášky.
• Ministerstvo dopravy: Doprava nechce svítit pánu bohu do oken
  Ministerstvo dopravy do konce roku zmapuje, jak osvětlené dálniční křižovatky, železniční tratě nebo seřaďovací nádraží emitují nadbytečné světlo, resp. způsobují světelné znečištění, a na základě toho navrhne opatření tak, aby se nově stavěné železniční uzly nebo výměna osvětlení na křižovatkách realizovaly vzhledem ke snížení světelného znečištění správně. Na základě analýz Centra dopravního výzkumu plánuje MD vyhodnotit, na kterých místech je světelná zátěž způsobená dopravní infrastrukturou nejzávažnější, a návazně navrhnout preventivní technická a organizační opatření.
• Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministestvo životního prostředí: Finanční injekce pro šetrné veřejné osvětlení
  Obce a města často používají nevhodné, příliš silné, ale přitom málo účinné osvětlení. Zbytečně tak podle odhadů prosvítíme až dvě miliardy korun ročně. Řešením by byla výměna starých lamp za nové. Nové moderní lampy mají v sobě spoustu „vychytávek“ – dokážou nejen svítit dolů, mít správnou teplotu světla, ale také zhasínat, když v prostoru není pohyb, nebo nastavit řízení světla on-line. MPO spolu s MŽP proto chystají na výměny cílené dotační programy. Za peníze by obce mohly nakoupit nové lampy, které budou šetřit energii, životní prostředí i zdraví lidí.

Dotace na výměnu lamp v obcích vychází z plánu první vlády Andreje Babiše (ANO). Kabinet v březnu připravil konkrétní úkoly i termíny plnění na boj proti světelnému znečištění.

Šetrné osvětlení už zkouší například Jesenice u Prahy, která sáhla po lampě se speciálním filtrem. Ten ze světla odstraňuje jeho modrou, denní složku, a je tak příznivější jak pro obyvatele, tak zvířata v okolí. Se světelným smogem bojují i v Prostějově, kde se radnice rozhodla vyměnit lampy a vypínat večer osvětlení některých památek.

Světelným smogem je zasažena celá Evropa

Kvůli světelnému znečištění mohou lidé na české obloze vidět jen několik stovek či desítek hvězd, spatřit by jich ale mohli až tři tisíce. Na venkově je situace o něco lepší, podle astronomů tam lidé mohou při jasné obloze vidět kolem 1500 hvězd. Se světelným smogem se potýká většina rozvinutých zemí, v Evropě podle astronomů neexistuje místo, které by jím nebylo aspoň částečně zasažené.

„V Evropě si tmavou oblohu nejvíc užijeme ve Skandinávii, na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí, ale také stále ještě ve vnitrozemí Chorvatska nebo vzdáleném chorvatském ostrově Lastovo,“ doporučil místopředseda České astronomické společnosti.

• Formy světelného znečištění
• Umělý jas oblohy (sky glow, též lidově nazývaný „světelný smog“) nad městy, způsobený rozptylem světla v atmosféře;
• oslnění (glare), kdy je překročena adaptační schopnost oka na světlo;
• neúměrná intenzita osvětlení (over-illumination) objektu nebo interiéru; a
• světelný přesah (light intrusion/trespass) do nevhodných prostor.

Problém se světelným smogem má i zdravotní dopady, nedostatečná tma v noci například brání správnému spánku u člověka i u volně žijících zvířat. Porušení těchto přirozených rytmů může přispívat ke vzniku nemocí. Dopady má nadbytečné svícení také na ekonomiku, odhaduje se, že v Česku se ročně zbytečně prosvítí dvě miliardy korun.