Technologie pro chytrá města už existují

Jak by měla města a obce začít s chytrými technologiemi, tedy smart cities?

Municipality by si měly v  první řadě položit několik jednoduchých otázek a  hledat odpovědi: Čeho chceme docílit a  kolik na to máme peněz. Chceme šetřit elektrickou energii, zlepšit životní prostředí eliminací světelného smogu, nabídnout užitečné služby občanům? Chceme se už dnes připravovat na nástup rychlého internetu 5G, elektromobility a  sdílení dopravních prostředků? Je nezbytné si také uvědomit, že realizace těchto projektů nelze zvládnout v  jednom volebním období, a  samozřejmě vnímáme, že tyto „novoty“ musí přijmout i občané. Z  principu zaměření našeho ústavu tvrdíme, že veřejná osvětlení jsou přirozenými páteřními sítěmi. Nemusí jen svítit, ale mohou nést celou řadu užitečných aplikací. A jsou přímo v gesci měst. Řada technologií pro „ochytření“ měst a  obcí je už dnes k dispozici. K jejich koncepčnímu zavádění však zatím nedochází. Chyba je jak na straně firem, tak na státních institucích.

Jaká nabídka je na trhu a jak se v nabídce třeba chytrého osvětlení orientovat?

Nejde tu jen o samotný sloup veřejného osvětlení. Ale začněme u  nich. Společně s  kolegy z výrobního družstva Kooperativa, které je jedním z  největších českých výrobců stožárů veřejného osvětlení, jsme propočítali, že investiční hodnota této sítě v ČR je zhruba 90 až 100 miliard korun. Z  toho více než polovina těchto stožárů je na hranici své životnosti a  bude třeba jejich rozsáhlá obměna. Toho lze využít a při této nezbytné investici počítat už dopředu s  možným „ochytřením“ svého města či obce. Už dnes je možné nakonfigurovat takový stožár, který v sobě obsahuje takzvané biodynamické světlo, které nevytváří světelný smog. Může obsahovat čidla podporující bezpečnost dopravy i  „zásuvky“ pro nabíjení menších elektrodopravních prostředků. Jistě si to vyžádá o něco vyšší náklady, ale dnes už i  komerční finanční domy mají programy na profinancování takové investice. A  v  neposlední řadě je třeba mít na paměti, že veřejné osvětlení má spolehlivě sloužit nějakých třicet let. Takže některá dnes levná řešení se mohou za čas prodražit, nebo dokonce ohrozit bezpečnost.

Na co je třeba si dávat pozor, čeho se při výběru prvků pro chytrou (smart) soustavu vyvarovat?

Určitě bych doporučil konzultace buď s  experty našeho neziskového Ústavu SLS, nebo návštěvu Centra města budoucnosti architekta Michala Postráneckého při ČVUT a  CIIRK v  Praze. Tam je možné se na některá řešení přímo podívat a  získat základní představu o nabídce. Nebo dokonce za použití virtuální reality jednotlivé městské a  obecní procesy namodelovat.

Je třeba nějak doplnit či měnit stávající napájecí a  řídicí infrastrukturu?

Jak jsem již uvedl, jestliže se bavíme o malé elektromobilitě, není třeba zásadně měnit napájení ani řídicí infrastrukturu těchto páteřních sítí. Jiná situace nastane v  případě napájení velkých vozů. Jestliže některé studie uvádějí, že za deset let bude 30 procent automobilů jezdit na elektřinu a budou vyžadovat rychlonabíječky, tak se bavíme o  zcela jiném proudu, ale i investicích v řádech desítek miliard. V  této souvislosti je také důležité řešit, jak veřejnost za takové služby bude platit. Platební terminál ve sloupu? Mobilní aplikací? Univerzální řešení zatím není.

Jaký je rozdíl v  nákladech na pořízení a  instalaci smart osvětlení?

Sestava jednoho smart světelného bodu, tedy šetrná biodynamika, certifikovaný ISO stožár s  atestem, zásuvka pro elektromobilu, vyjde dnes na zhruba 25 tisíc korun bez stavebních prací. Uvádíme, že takové osvětlení šetří proti dnešnímu stavu až 60 procent energie a  může přinášet profit ze služby dobíjení. Návratnost takové investice se pak pohybuje mezi pěti až osmi lety.

Jaké výhody získá město instalací smart soustavy a jak lze tyto výhody převést na finanční hodnotu?

Obce i města by měly vycházet z premisy, že veřejné osvětlení tvoří jakési přirozené páteřní sítě, které nemusí sloužit jen jednomu účelu. Mohou sloužit rychlému internetu, poradit, kde je volné parkovací místo, nebo být aktivní meteostanicí.

Jsou již nějaké realizace chytrých soustav veřejného osvětlení, z nichž mohou další města čerpat praktické poznatky a zkušenosti?

První menší realizace jsou v  jižních Čechách, středočeských Řevnicích… Jsou připravené projekty na Plzeňsku. Jednali jsme se zástupci Středočeského inovačního centra o  konkrétních konfiguracích. Zatím se v naprosté většině orientují na smart přístup k  životnímu prostředí. Stará osvětlovací tělesa na bázi LED technologie obsahují permanentně ve světelném spektru modrou složku. Ta ve večerních a  nočních hodinách škodí jak lidem, tak přírodě. Stejné je to např. s obrazovkou mobilu nebo televize.

Deník Právo - klíč k informacím. Deník Právo - klíč k informacím [online]. Copyright © 2000 [cit. 10.06.2019]. Dostupné z: https://www.pravo.cz/

PDF ke stažení